Ve středu 29.11.2023 proběhla v Ústí nad Labem akce s názvem „Dialog fórum – Železnice spojuje“. Jako zástupce našich obcí, jsem se jej zúčastnil a tak pro ty, které aktuální stav ve věci projektu VRT zajímá, se pokusím velmi subjektivně popsat situaci.

Orientační mapa s vyznačením všech projednávaných tras
Pokud by jste chtěli znát i pár dalších informací, tak je možné říct:
Úvod
A pro ty, kteří si chtějí pošmáknout na detailech mám i delší report.
V první řadě musím upozornit, že jsem akci absolvoval s pořádnou chřipkou za krkem, a tak jsem nedokázal vydržet až do konce. Uprostřed třetího bloku jsem usoudil, že škrábaní v krku je silnější než touha dovědět se jak nadšení jsou němečtí penzisti s vysokorychlostní tratí za plotem zahrádky a prezentaci jsem kolem 14.30 opustil (to není hyperbola, opravdu moderátor oznamoval, že kolem 15.00 se nějaký takový senior připojí přes videokonferenci).
Ale od začátku.

Oficiální program konference se jmény přednášejících
Blok první
Do sálu jsem dorazil právě když pan ministr Kupka květnatě hovořil o tom, jak bezvadně je všechno vymyšleno, že teda nějaké ty nejasnosti v komunikaci byly, ale na to teď už není čas to napravovat a že teda když se všichni sjednotíme a budeme pozitivní, tak svět bude fajnový a aj vlaky budou i maso bude a všichni budeme tančit a budeme věčně mladí.
Fakt si přesně nepamatuju, co říkal, ale myslím že si asi celkem dokážete představit žvásty šikovného profesionálního politika. Mluví, neurazí a nic neřekne.
Ale jo, teď jsem si vzpomněl na jeden důležitý detail: SEA (posouzení vlivu na životní prostředí) všech variant je odsouhlasena, takže z hlediska oficiálního životního prostředí nic nebrání dalšímu projektování jakékoliv z variant prosazovaných Správou železnic.

Pak mluvili zástupci Správy železnic, kteří teda naopak mluvit neuměli vůbec, ale výsledek byl stejný – žádná smysluplná informace z nich nevypadla.
Ale alespoň se v mých očích neshodili tak, jako nadšený starosta Roudnice, který se rozplýval jak se mu po oznámení stavby železničního terminálu ozývají investoři na výstavbu bytů. Mnul si ruce, že už to vypadá na 1500 bytů! V mládí jsem pracoval u nebo pro spoustu žraločích developerů a nejsem na to úplně hrdý. Snad si teď trochu ponapravím karmu, když panu starostovi alespoň touto cestou vzkážu, že se nejedná o žádnou výhru. Stačí, aby si zajel třeba do Berouna a poptal se na tamější radnici, jak velké problémy městu vznikají, když jsou noclehárnou pro Prahu. Čistá kapitalizace zisků a socializace ztrát. A to vůbec nemluvím o tom, že Roudnici terminál převrátí vzhůru nohama – co bylo kdysi centrum bude periferie a periferie bude centrem. Do toho 3000 aut ráno tam a večer zpět. Opravdu pěkný urbanistický oříšek na desítky let. A ten bude platit město ze svých prostředků.
Pak promluvila nějaká pěkná paní za kraj a při svém projevu pohledem upřeně fixovala pana ministra. Co říkala netuším, ale bavil jsem se výborně.
Celé tohle soiré ukončil moderátor doporučením, abychom psali dotazy na diskuzní fórum, které máme na prezentačních kartičkách a lajkovali dotazy, které chceme, aby byly zodpovězeny. Musím říct, že to je velmi praktický systém, a tak jsem zadal dotaz na to, kdy a jak budou řešeny kompenzace dotčeným obcím.
Nejčastější dotaz byl na variantu H pana Hausenblase a její životaschopnost. Pan ministr prohlásil že to pěkně prověřili, ale že to vypadá, že z hlediska geologie to bohužel asi nebude řešitelné a že i paní Drábová to říkala (proč proboha mluví Atombaba do toho kudy povede železnice netuším, ale ministr ji vzpomenul asi třikrát). Hausenblasovi, který byl v sále to trochu hnulo žlučí, ale ovládl se a prohlásil, že je více než překvapený z informace, že řešení není z geologického hlediska možné, pak se trochu s ministrem špičkovali na téma kdo, kdy, komu, co řekl, ale každému normálnímu bylo jasné, že varianta H jde k ledu.

Pak jsem šel na chodbu na kafe, chvilku podebatoval se starostkou Trnovan na téma, že jsme tu zase za užitečné idioty, aby si Správa železnic odfajfkla další debatu s veřejností a vrátil se zpět do sálu akorát na zodpovězení dotazu ohledně kompenzací obcím. Dotaz zodpovídali zástupci Správy železnic a ač jsem z řeči jejich těla vyrozuměl: „Dostanete velký kulový“, prohlásili, že kompenzace pro zatím nemohly být projednávány, protože trasa není jasně fixována a tím pádem není jasné, s kým a o čem by se mělo jednat. A že teda ve chvíli, kdy bude jasno kudy, nastane prostor pro debatu. V tomto bodě bych tedy rád apeloval na všechny obce, kterých se nová trať bude týkat, aby se již nyní připravili. Připravte si argumenty o tom, jak zásadně mění stavba trati vaše životní prostředí a co požadujete jako kompenzace. Okénko pro tento typ jednání bude, ale bude extrémně krátké a hodně skryté a kdo jej prošvihne – dostane velký kulový.
Celý blok pak končil velkou debatou o tom, zda průsery, které v souvislosti s novou tratí vzniknou v centru Ústí bude stačit smést pod koberec bezvadného designu (jak navrhoval pan ministr, no on to neříkal přesně takto, ale mě to tak připadalo), nebo je jej třeba řešit komplexně již v návrhu řešení trasy (pan Hausenblas).
Do debaty jsem se nezapojoval, nejlepší trať je přeci trať v linii původní VRT z roku 1995.
Blok druhý
Další blok byl z informačního hlediska zajímavější.
Přednášející se skládali ze zástupce správy železnic, který má danou akci na starosti, strejda z ministerstva, zástupce sdružení nákladních dopravců, zástupce sdružení osobních dopravců, geolog a Hausenblas.
Správa železnic se v pokračování debaty z prvního bloku holedbala, jak umí dělat ty nejfajnovější architektonické soutěže, což na pozadí aktuálního průseru před hlavním nádražím v Praze vyznívá jako hodně dobrý vtip.
Pánové z ministerstva a od dopravců něco povídali, ale nebýt toho, že jednomu z nich nefungovala prezentace ani bych to nezaznamenal. Snad jen když mluvili o tom, že se lidé z několikakilometrové zácpy na dálnici vejdou do jednoho vagónu a že je pro to potřeba vytvořit infrastrukturu tak už to trošku zavánělo tím, že se nás budou snažit do těch vlaků nahnat ať se nám to líbí nebo ne.
Zajímavější byl pan Hausenblas, který se snažil vysvětlit, jak dobré je pro Ústí a pro celý kraj spojení rychlovlakem. Proti každému jeho argumentu by se dal postavit protiargument, ale byla to alespoň slušná argumentace, ne tlak z pozice síly.
No, a nakonec pan geolog. Protože se na něj odkazoval pan ministr, s důvody pro zrušení varianty H, tak jsme očekával nějaké relevantní informace. V krátkém vstupu, který mu byl v tomto bloku poskytnut prohlásil, že problematika geologického složení na západ od Litoměřic je pro stavby přibližně 3x náročnější než na východ.
Jeden z dotazů, který v tomto bloku padnul zněl, která trasa je teda vybrána a kdo o tom rozhoduje. Odpovědí bylo, že žádná trasa ještě vybrána nebyla a výběr provede zastupitelstvo Ústeckého kraje. V té to souvislosti zazněla i informace, že takové rozhodnutí bude provedeno až po volbách. Tady bych byl ostražitý, protože pro takto delikátní rozhodování bývají poslední zasedání ve volebním období nejvhodnější. Po nás potopa.
Nezávazná debata s geologem
Protože mi geologie naší části pod Travčickým lesem leží v hlavě, tak jsem pana geologa hned po skončení bloku vyhledal a v širší neformální debatě ještě s panem starostou Židovic jsem se jej ptal na efektivitu vrtaných tunelů ve vátých píscích, které pod lesem leží do hloubky min. 40 m. Jeho první reakce byla, že ve vátých píscích je vrtání blbost (souhlasím), že by se to určitě dělalo povrchově. A poněvadž není v komplexním obraze, tak jsem jej upozornil, že povrchově to určitě nepůjde, protože pak by padla celá SEA (viz výše), tak prohlásil, že technologie je i na vrtání v písku při okamžité betonáži (opět nelze než souhlasit) a že nejdůležitější je, aby podloží bylo jednotné. Nakonec řekl jednu důležitou informaci, že geologie se dělala jen na části od Litoměřic na sever a tyhle problémy nemají vůbec zmapované. Další pro nás zajímavá informace zní, že možná ještě větším problémem by nakonec byl zásah do důlní oblasti těžby písků.

V odlehčené debatě jsme vymýšleli za přispění židovického starosty až zhovadilé možnosti trasování tunelu tak, aby se vyhnul geologicky problémovým částem a posunuli trasu od našich vesnic až z pana geologa vypadla další zajímavá informace – z geologického hlediska je totiž původní trasa 1995 vlastně jediná smysluplná. Konkrétně jsme o tom nehovořili, ale nabyl jsem dojmu, že nové trasování bude přibližně dvojnásobně drahé než trasa 1995.

Závěr
Dál už se nic světoborného neudálo, k obědu jsem si dal dva řízečky s bramborovým salátem na útraty Správy železnic, ještě jedno kafe a když už jsem tam tak postával, tak jsem zabředl hovor se sousedem u stolečku a poptal jsem se, kteráže to varianta by měla být vybrána jako výsledná. Prý zelená. Zelená, protože je nakonec nejlevnější. V souvislosti s výše uvedenými informacemi mi to dává smysl. Ale jestli je to pravda? Netuším ani já, ani zdroj informace.

Jak jsem uvedl už v úvodu, třetí blok jsem opustil přibližně v první třetině s ohledem na aktuální nachlazení. Mrzí mě tak jen, že jsem neviděl presentaci a vyjádření designérky Správy železnic. Zástupce Křešic se totiž vjednom z prvních bloků ptal, proč se trasování neprovádí za účasti urbanistů. Správa železnic odpověděla, že je tomu právě naopak jejich týmy jsou nabité kapacitami! Tak by mě madam s titulem Bc. prezentovaná jako „designerka krajinných úprav“ coby odborník na řešení zásahu do komplexu historicky daných technických, prostorových, sociálních a mnoha dalších vazeb opravdu zajímala. Já sám jsem totiž jen architekt a k lidem zvaným urbanisti, kteří zvládají harmonii jemných vláken lidských sídel mám obzvláště úctu.
Budu se muset křešického kolegy zeptat, zda-li vydržel.
A přežil.
Napsat komentář