Opět se pod mým článkem „K TRAUMATICKÉMU BODU CESTY“ objevil inspirativní komentář, na který je vhodné šířeji reagovat. Ve výsledku se jedná o relativně dlouhý text, který jsem z praktických důvodů rozdělil na jednotlivé části. Můžete si rozkliknout a přečíst nejen jednotlivé zásadní komentáře, ale hlavně témata, který z komentářů vyplývají. V nich pak najdete obsáhlejší shrnutí informací týkajících se daného problému.
Je třeba říci, že obsáhnout celou problematiku by vyžadovalo ještě širší formát, ale pro začátek, pro úvod do problematiky budou následné řádky dostatečné.
Pokud jste dotčené články ještě nečetli, můžete si článek otevřít kliknutím na obrázek
Komentáře
Není nezbytně nutné si přečíst komentáře, které mě vedly k napsání textu, ale pro pochopení všech souvislostí to vřele doporučuji. Rozkliknutím názvů jednotlivých komentářů se vám zobrazí jeho celý obsah.
Velice oceňuji zájem komentujícího o dění v obci a jeho výzva, aby se i další lidé neostýchali zapojit do diskuze je mi nejen sympatická, ale i praktická.
Chápu, že ne každý má chuť a čas strávit hodiny pozorujíc tlachání zastupitelů na úřadě. Z běžného života ale známe situace, že tu a tam se nám něco nelíbí a tu a tam přijde nápad, jak by se co dalo dělat lépe. Komentování našich článků je jednou z cest, jak iniciovat změnu.
Témata
Z textu komentářů se nám vyprofilovaly následující témata, kde je každému věnována samostatná kapitola. Pro větší přehlednost textu je každé téma zabaleno pod názvem kapitoly, takže pro čtení je třeba si jej rozkliknout.
Velké areály na území našich vesnic stojí před zásadní změnou. Ať se jedná o jezero v Nučničkách, které s vyčerpáním písku bude muset projít minimálně schválenou rekultivací, tak Severofrukt, kde se pravděpodobně výroba nijak zvlášť dál rozvíjet nebude. Ano, řešíme to jako dohady, protože nemáme žádné relevantní informace o tom, co vlastníci s pozemky zamýšlejí. A to je právě to ono – nulová komunikace.
Má to být zastupitelstvo, starosta, tedy správa obce, která má iniciovat jednání.
„Ale my jsme přeci vyzvali občany, ať se přihlásí s požadavky na změnu územního plánu“, znělo na jednom z minulých zastupitelstev, když se tento problém otevřel.
Kromě důležité informace, že majitelé areálů vůbec nemusí být občany obce, takže se k nim daná informace běžnou cestou ani nemusí dostat, tak je zásadní, aby se vedení obce před započetím jakýchkoliv úprav územního plánu přesvědčilo, že tito velcí hráči danou informaci opravdu obdrželi.
Plochy v obcích
Plochy jednotlivých zemědělsky neužívaných ploch na katastrech obcí
Je přeci zásadní rozdíl, zda-li si já, jako soukromá osoba na zahrádce o rozloze cca 200 m2 experimentuju s vodíkovým perpetuum mobile anebo má majitel tisíců metrů čtverečních záměr výstavby plynových zařízení. A o to jde – je to měřítko – vliv drobného jednotlivce na obec je zanedbatelný, ale vliv majitele větších celků je zásadní. A úkolem vedení obce je mít přehled o vývoji na území obce a má se snažit o vybalancování všech negativních výkyvů.
Nejedná se tady o žádné příkazy a zákazy, ale vzájemný dialog ve věci společného rozvoje.
Příklad:
Třeba má majitel jezera v záměru, že nechá kolem vodní plochy vybudovat lunapark. (nechme teď stranou, že se jedná o absurditu a všechny ostatní vlivy jako je životní prostředí a pod. – prostě jako příklad).
V tu chvíli bude nutné řešit, jak napojit takto velkorysý projekt na zdroje elektrické energie, vody, odvod splaškových vod, dopravu včetně parkovacích ploch a pod.
No to prostě je jiné kafe, než , že si občan postaví jeden nový barák.
Vždyť už jen pouhých 10 nových parcel v Travčicích explodovalo jako handgranát a rozmetalo lety opomíjený problém splaškové kanalizace. Nelze se tvářit, že plochy Severofruktu a jezera jsou „hit sunt leones“. Takové areály budou vždy generovat vysoké nároky na infrastrukturu a jakákoliv změna v nich bude mít dalekosáhlý vliv na život v obcích. Prostě jen proto, že tyto rozvojové plochy obcí zabírají více než polovinu zastavěných či jinak než zemědělsky využívaných ploch. Proto se s majiteli musí mluvit a vzájemně hledat konsensuální řešení, které bude vzájemně výhodné.
Plochy v obcích
Poměr zemědělsky neužívaných ploch na katastrech obcí
Ono se totiž úplně jinak správě obce jedná s domkáři, kteří mají málokdy čas a energii prosazovat svou vůli vůči autoritě úřadu. Naopak velcí hráči jsou jiná liga – ti si jen tak něco líbit nenechají a mají zdroje a energii je prosadit. To pak slabá obec sklapne ušiska. A tady si myslím je zakopaný pes. Někdo sundal trencle daleko před brodem a ťapkajíc se spoďárama u kotníků, se to snaží prezentovat jako prozřetelné opatření.
Pro úplné pochopení dva konkrétní případy
Výřez z platného územního plánu s vyznačením příkladů
Příklad č. 1
Dle ústních informací (neověřených) je v rámci Severofruktu nyní nově opravený objekt ubytovny. Koukněte prosím na výkres nahoře, kde jsem vám zaznačil funkční plochu platného územního plánu a na text vedle, kde vidíte zaznačené možné využití funkční plochy. Ještě vás upozorním, že ubytovna spadá pod kategorii „ubytování“. To samozřejmě nenajdete ani v hlavním ani ve vedlejším přípustném využití. Pokud s rekonstrukcí prošli stavebním řízením, tak to v nejlepším mohli našít na podmíněné přípustné využití.
Takže tohle je konkrétní výsledek vzájemné nekomunikace. Obec vydá územní plán jako závazný dokument – zákon, co v obci platí a velký hráč na něj s..e jako na placatý kámen…
Ale vás jako domkáře bude prudit každý podružný ouřad…
Příklad č. 2
Že příklad č. 1 jsme mohli považovat za sporný (neověřená informace, teoretická možnost naplnění požadavků funkční plochy), tak u příkladu č.2 už není žádných pochyb. Zde je jednoznačně územní plán jen cárem papírku pro třískání obyčejných obyvatel po hlavě.
Jak vidíte, tak ani v nejmenším náznaku územní plán nepočítá s nějakou těžbou nerostů v místech pískovny. Tam se dle územního plánu pěstuje zelenina až se hory červenají. Že je realita naprosto odlišná snad vidí každý z nás.
Takže jinak řešeno – územní plán Travčice ukazuje, že pro obecní úřad (ale i pro ostatní úřady) jsou dvě kategorie občanů – ti co jím musí řídit a ti co nemusejí.
Chci aby jste mě správně pochopili – je naprosto legitimní, aby si Severofrukt stavěl ubytovny, je naprosto legitimní těžit písek. Chci aby podmínky pro výstavbu v jednotlivých částech byly provedeny pořádně s ohledem na všechny stávající i budoucí souvislosti.
Ale mým cílem je v prvé řadě, aby když se vydá nějaký, předpis, vyhláška, zákon, tak aby platil pro všechny bez vyjímky.
A prvním krokem je – vzájemná komunikace všech zúčastněných.
Nechci aby se z územního plánu stal dokument plný chybných a nesprávných informací, které se bude muset léta opravovat.
V tomto směru doporučuji návštěvu nejbližšího zastupitelstva 24.11.2022 v 18.00 na obecním úřadě. Uděláte si vlastní obrázek o situaci. Jedním z bodů je totiž informace o stavu projednávání územního plánu.
Věc demolice záchodků je v sumě myšlena přesně tak, jak komentující píše, tj. je to primárně věcí majitele pozemku. Problémem je, že tyto stavby, jsou víceméně veřejně přístupné a jejich postupná degradace vytváří nebezpečí, že by někdo nešťastnou náhodou mohl dojít k újmě jen pohybem kolem nich. Jedná se totiž o stavbu, pod kterou je vyhloubena jáma, původně sloužící na fekálie, a ta může být zakryta porostem. Případný špatný krok sveze osobu do jámy a degradovaná stavba se na ni svalí – neštěstí jako hrom.
Proto je nutné postupovat standardním postupem, který se v těchto případech užívá:
Věnovat tomuto postupu jeden rok je v podstatě dostatečná doba na vyřešení včetně všech předpokládaných lhůt.
Z hlediska finančního je třeba mít připravenu dostatečnou rezervu na krok č. 3. Pravděpodobně nebude nezbytný, ale pokud to s řešením myslíme vážně, tak je nutné jej vložit do výhledu finančních nákladů.
Když jsme v létě připravili brožuru s tématy do voleb, tak v rámci odpovědi starosty bylo nučnickým důchodcům doporučeno, ať se setkávají na přívoze, nebo ať si zajednou do Travčic. Frantu Soukupa – velmi klidného, váženého pana doktora, s 80-ti křížky na bedrech, jsem snad nikdy neviděl více rozčíleného: „ˇˇÁdo, oni si snad myslej, že se s těma mýma mizernýma nohama budu v zimě plahočit do Travčic, nebo budu mrznout na přívoze, to je ti něco tak nevkusného odbývat starého člověka, vždyť i oni budou jednou staří.“
Najednou jsem viděl ten nápad o využití chátrající hasičárny v úplně jiném světle.
Typický obrázek v Nučničkách kolem 11.00 na pozadí staré hasičárny
Každý den kolem jedenácté se Davidovi sejde na zastávce dobře patnáctka jídlonosičů, které si lidé vzájemně přinášejí a pak tam jeden, dva zdatnější borci nádoby pohlídají. Tak to běhává za chladnějších dní, v létě je to naopak vítaná chvilka pro společnou rozmluvu, že si přijde velké většina lidí pro jídlo sama. Právě proto si to nenechají dovážet až do domu. Tady na tu chvilku příjdou i lidé, kteří restaurační zařízení z nějakého důvodu nevyhledávají.
A vizitkou Travčic, starosty, zastupitelů i správy obce je, že nechá staré lidi postávat na prašné cestě kousek od zamčené rozpadající se obecní budovy. A jediné co z jejich hlav loni/předloni vyšlo, že by se ten barák dal střelit jako kůlna pro nejmenovaného místního podnikatele. Přitom peníze na celou rekonstrukci, které tehdejší zastupitelstvo zamítlo investovat, nechalo hnít na účtu, kde je schroustala inflace, jak jsem o tom již psal v článku „Klub důchodců zdarma“.
Není u nás asi lepšího příkladu, že nečinnost vede jen ke ztrátám na obecném majetku – namísto zhodnoceného objektu v dnešní hodnotě cca 3 mil. Kč se z účtu inflací vypařily předpokládané náklady stavby v hodnotě 1,5 mil. Kč. Na jedné straně jste měli partu lidí v Nučničkách, kteří měli chuť to postavit vlastníma rukama s minimálními náklady a proti nim chytráky, kteří si mysleli, že když nevyndají peníze ze strožochu, tak pošetří. Když srovnám možnosti postavit/nepostavit, tak čistá ztráta se blíží pěti miliónům. Šikulové…
Komentující v tomto případě nemusí být zasvěcen do problému, proto zřejmě bohužel opět zazněl argument „kůlna na přívoze“. Takže aby bylo jasno: Kůlna je v létě fajn, ale zkuste si tam sednout byť už jen v pozdním říjnu. Já vám to řeknu, jaké to je – je tam hnusná vlezlá vlhká kosa, kterou v pátečním večeru rozeženete pár žejdlíky piva. Ale hanba by mě fackovala, kdybych tam posílal starší dámy na čajové soirée.
Jednoduchý vnitřní půdorys dle výkresu prezentovaného zastupitelstvu v předjaří 2020
Jinak co se týká otázek provozu. Už dávno není doba, kdy potřebujete personu klíčníka, takže přístup do objektu by byl na čipovou kartu/magnet, tak jak je to běžné v každém druhém paneláku. Každý čip má své číslo a tím je i dáno kdo, kdy a jak dlouho tam byl. Automaticky platí, že poslední po sobě uklízí. Pravidlo: „Oznámím, že není uklizeno, protože jinak je to na mě“, se už několikrát osvědčilo a dokáže udržet v čistotě i provozy, které bývaly svou špínou vyhlášené.
Nu a že to nebudou využívat jen důchodci – to je snad na tak malé vesnici samozřejmé.
A ještě jedna poznámka – mě to příjde naprosto samozřejmé, ale už jsem si všimnul, že to úplně tak samozřejmé není – já osobně nemůžu ze zákona objekt jako podnikatel ani projektovat, ani stavět – lidově nemůžu z toho mít ani korunu. Ale to, že se o věc starám a chci aby se zrealizovala v co nejlepší kvalitě za co nejmenší peníze, to dělám a dělat budu. A zdarma.
Protože to si myslím, ze má zastupitel dělat. A říká to i zákon „s péčí řádného hospodáře“ – to ale jak vidíme některým fakt nejde…
Vizualizace zmíněného ideového projektu z roku 2020
Aktuální stav pozemku dle bodu A2302a
Komentátor píše:
„– A2302c – k čemu by obec pozemek využívala? Myslím, že sekání trávy je i bez toho dost. Kdo pozemek v současné době využívá a kdo se o něj stará? Ještě by mi to dávalo smysl, kdyby sousední pozemky směrem k přívozu vlastnila obec a byla nějaká vize využití.
– A2303, A 2303a – proč na obec převádět komunikaci v podstatě za obcí a pak se o ni starat a udržovat ji, kdo ji využívá a za jakým účelem? Zpevnit a využít jako cyklostezku od Počápel k přívozu a tím se vyhnout hlavní silnici – chce obec nést podobné náklady, nebo raději investovat jinde?“
Výřez z problémové mapy pro orientaci
Nemyslím si, že to je dobrý pohled na věc – pokusím se vyjasnit proč.
Pozemky komunikací – A2302a a A2302b
Obec je správcem místních komunikací a jako taková má za povinnost je udržovat ve využitelném stavu. Má o nich mít přehledný dokument zvaný pasport, na který jsem již několikrát narážel. Po několikatýdenním úsilí se mi podařilo získat fotokopii nučnické části tohoto spisu, tak se na něj podívejme:
Fotokopie mapy Pasportu komunikací v místní části Nučničky
Jak vidíme, tak obec definuje dané plochy jako místní účelové komunikace. Tudíž se dá předpokládat, že s nimi má v budoucnu nějaké plány. Což také dokazuje stávající územní plán, ale i průzkumy a návrhy nového územního plánu.
Výřez stávajícího územního plánu
Výřez průzkumů a návrhů územního plánu (jedna z variant)
Zobrazením výše uvedených dokumentů víceméně odpovídám na dotaz proč by chtěla obec komunikace někde na kraji vesnice. Jednoduše ve všech dokumentech, které vydala a hodlá vydat deklaruje, že je jako komunikace využívat chce.
V tom případě je více než vhodné, aby byly pozemky v jejím vlastnictví. Protože budovat a udržovat komunikace na pozemcích cizích vlastníků je opravdu nevhodné řešení.
A v současné situaci, kdy Státní pozemkový fond jako dnešní majitel převádí pozemky pro komunikace na obce za symbolickou korunu, je nejvyšší čas se o ně přihlásit. Jak dlouho, myslíte, bude taková příležitost trvat při dnešním stavu státních financí? Nečinností v této věci může obec přijít o nemalé prostředky.
V tomto případě tlačit na koupi je i moje povinnost – jak říká § 159 odst. 1 občanského zákoníku: „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. …“
(Mj. mám rád i druhou větu tohoto paragrafu: „…Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“ Velmi kulantně řečeno: Blbost neomlouvá!)
Pozemek dle bodu A2302c
Zde je situace jiná – tato záležitost je ke zvážení, k širší diskuzi zastupitelů i obyvatel obce.
Myslím, že by bylo vhodné tento pozemek převést do majetku obce z hlediska ekonomického. Jednoduše existuje-li taková možnosti získat tento pozemek za výhodnou cenu, tak je jako úschova financí rozhodně efektivnější než nechat ležet přebytečné finance v bance, kde si na nich smlsne inflace.
A rozhodně to bude výrazně efektivnější investice, než koupě kravína zaneřáděného nebezpečným odpadem, kam budou nyní mizet obecní finance. Tím také odpovídám na dotaz zda investovat jinde není výhodnější.
K bodům náleží ještě Revitalizace nábřeží, ke které se dovolím vyjádřit až v příštím týdnu.
Závěrem
Snažil jsem se dané body popsat v rychlosti co nejobšírněji ,ale sám musím uznat, že se v podstatě jedná o základní úvod do tématu. Na druhou stranu i tak se nakonec jedná o relativně dlouhý text a obávám se, že ne příliš mnoho našich spoluobčanů bude mít trpělivost si je celé přečíst. Také právě proto jsem je rozdělil do jednotlivých sekcí tak, aby se daly vyjmout jako jednotlivé články spojené s daným tématem.
Na závěr ještě něco pozitivního – objevila se nám tu první vlaštovka z problémové mapy. V dokumentu jsem doporučoval řešení nájezdů takovým celkem běžným stavebním způsobem:
Výsledek vidíte na obrázku níže…
Ano, musím ocenit rychlost s jako se po 4 letech nicnedělání k problému přistoupilo. Do dvou týdnů od oznámení problémové mapy máme hotovo. Tleskám!
A opravdu musím ocenit, že jen těžko by mi někdo dal lepší potvrzení mého lkaní nad lemplování v obecních věcech…
Komentující se pídil po finanční stránce problémové mapy. Sečetl (a správně) že celkové odhadované náklady se pohybují někde kolem 2,5 mil. Kč. U některých výše uvedených bodů jsem se finanční otázce věnoval a to hlavně v poměru k vynaloženým prostředkům jiným směrem nebo nevhodně nevynaloženým.
Ale jak vidím první vlaštovku řešení, tak rozpočet pro příští rok rozhodně není ohrožen. Do půlky volebního období to vydrží, pak to nějak okecáme a dál to nikoho nezajímá…
Napsat komentář