Aktivní zóna povodní

1.6.2023 vydal krajský úřad k připomínkování vyhlášku o „aktivní zóně záplavových území“.  Tento nevinně znějící dokument může připravit mnoho lidí o doslova milióny korun. Každý, jehož pozemek se objeví v rozšiřizující se aktivní zóně bude v podstatě nepojistitelný, tím pádem každá nemovitost zde umístěná v podstatě neprodejná.

Prohlédněte si, kde se vás týká aktivní zóna (vysoké ohrožení)

Prohlédněte si, kde se vás týká úroveň stoleté vody Q100 (střední ohrožení)

Připravili jsme pro vás nejen základní přehled, ale hlavně návod jak postupovat v boji proti přijetí výhlášky.

Co to vlastně aktivní zóna je. Je to část řeky při povodni, kde hrozí největší nebezpečí. Tj. každý kdo povodně zažil, tak si pamatuje tu část řeky, která měla největší sílu, valil se tudy ten největší bordel a žádný rozumný člověk by si tam barák nepostavil.

Takto podobně aktivní zónu definovala stará, dnes již neplatná vyhláška 236/2002 v §2 písm e :

e) aktivní zónou záplavového území – území v zastavěných územích obcí¹) a v územích určených k zástavbě podle územních plánů,²) jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí,

(všimněte si, prosím, že vyhláška je z roku 2002 – tj. z doby opravdu čerstvých zkušeností z povodní)

Na základě takto definované aktivní zóny byla zcela v souladu s vodním zákonem 254/2001 Sb v roce 2017 mapově definována aktivní zóna povodní, která je ještě dnes aktuálně platná.  (Na výkresech ji vidíte vyznačenu zeleně.) O takto definovanou zónu si řekla směrnice EU 2007/60/ES, která jak to tak bývá v podstatě obecně shrnuje, že povodně jsou nebezpečné a členské státy by si měly udělat mapy, kde to nebezpečí hrozí. Nic víc, nic míň – rozhodně ne žádné definice jak a proč by měla být aktivní zóna taková nebo maková.

Tedy od roku 2017 je všechno fajn, zóny jsou definovány, víceméně k naprosté spokojenosti všech zúčastněných. Myšleno zúčastněných majitelů pozemků. Nikoliv však partě zběsilých byrokratů tlačených zřejmě lobby pojišťovacích společností, kteří hned v roce 2018 protlačí novou vyhlášku 79/2018, která nahradí výše zmíněnou vyhlášku 236/2002 (ta se zkušenostmi z povodní).  Zde již je byrokraticky zhovadile definována aktivní zóna jako:

(2) Aktivní zóna záplavového území zahrnuje plochy

a) vlastního koryta vodního toku v šířce definované břehovými čarami,

b) všech souvisejících vodních toků, derivačních či jiných kanálů a zaústění přítoků hlavního toku v šířce určené břehovými čarami,

c) území mezi břehovými čarami a linií stavby vodního díla na ochranu před povodněmi podél vodního toku,

d) další vymezené na mapě povodňového ohrožení jako vysoké ohrožení,

e) další vymezené na mapě povodňového ohrožení jako střední ohrožení v místech, kde je současně pro povodně s dobou opakování 5, 20 nebo 100 let splněna některá z těchto podmínek:

1. hloubka vody je větší nebo rovna 1,5 m,

2. výslednice vektoru rychlosti proudění vody je větší nebo rovna 1,5 m/s, nebo

3. součin hodnoty hloubky vody a výslednice vektoru rychlosti proudění vody je větší nebo roven 0,75 m²/s, a

f) vyvýšených území vymezených na mapě povodňového ohrožení jako nízké a střední ohrožení uvnitř jednotlivých ploch vymezených podle písmen a) až e).

(3) Do aktivní zóny záplavového území nejsou zahrnovány izolované plochy vysokého a středního ohrožení a dále území za protipovodňovými zábranami, které se instalují při nebezpečí povodně nebo při povodni v rámci povodňových zabezpečovacích prací podle § 75 odst. 2 písm. g) vodního zákona.

Namísto jasné a každému pochopitelné věty se definice změnila na manipulativní a nepřezkoumatelnou změť konstant, které mají s reálným stavem pramálo společného. Kdo a jak je schopen prověřit, že proudění při povodní je menší než 1,5 m/s? Z běžných smrtelníků nikdo. Jen certifikované firmy. A certifikát vydává opět ta samá parta. Běžný plebs je ze hry. Bez přehánění lze říci, že když se „certifikovaná“ firma trochu posnaží, tak jí výpočtem bude moci vyjít aktivní zóna povodní i na hřebenu Sněžky.

Naprosto cynicky pak vyznívá důvodová zpráva z k nové vyhlášce v bodech F, G a H:

F  Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad ani na rovné postavení mužů a žen.

G Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh se nedotýká ochrany soukromí a osobních údajů a nemá tedy do této oblasti žádné dopady.

H Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nepřináší žádný nárůst korupčních rizik.

Vlastně to není žádná lež – opravdu nediskriminuje sociální skupiny – diskriminuje všechny a tvoří novou sortu utlačovaných.

S laskavým svolením starosty Křešic p. Michala Mančala publikujeme jím zpracovaný dokument, který jasně definuje, co se stane, když by byla vyhláška přijata: